„Včera jsem byl na tom nejnudnějším představení na světě,” vypráví kolegovi policajt.
„A jak se to jmenovalo?”
„Asi Okno, protože tam přišel nějakej chlápek, chvíli tiše stál a pak jenom řekl: Mám okno.”

Jedou blázni autobusem do blázince. Autobus se porouchá - řidič se na to kouká a jeden blázen vyleze z autobusu a říká: „Já vím, co tomu je!”
Řidič mu odpoví: „Nic nevíš, zalez.”
Po půlhodině zase blázen vyleze: „Já vím, co tomu je!”
Řidič opět odvětí: „Nic nevíš, zalez.”
Po další půlhodině vyleze blázen znovu: „Já vím, co tomu je!”
Řidič na to: „Tak mi to řekni, ty chytrolíne!”
Blázen na něj koukne a prohlásí: „Je to rozbitý!”

„Manželka celou noc nepřišla domů, asi má milence.”
„Prosím vás, to hned nesmíte myslet na nejhorší, třeba ji jen přejelo auto.”

„Pane doktore, já trpím stálými průjmy...”
„Počkejte, vy jste mi nějak povědomý. Jak se jmenujete?”
„Vlado Dobrovodský.”
„No ano, vy jste přeci ten homosexuál z televize... Další, prosím!”

Majitel obchodu se zbraněmi: „Dobrý den, přejete si?”
Zákazník: „Sháním zbraň.”
Majitel: „A co byste si tak představoval?”
Zákazník ukáže na největší zbraň: „Támhleto se mi líbí.”
Majitel velmi překvapeně: „Na co potřebujete .44 Magnum?”
Zákazník: „Na kance.”
Majitel ukáže na menší zbraň: „Myslím, že tohle je ideální velikost na kance.”
Zákazník ukáže znova na .44: „Ne, já chci tuhle.”
Majitel: „No dobře, ale na jaký kance to, proboha, chcete?”
Zákazník: „Na Portorikánce... Mexikánce... Afrikánce...”

„Protože je v poslední době přijímáno čím dál tím méně policistů, budeme muset zmodernizovat přijímací testy,” prozrazuje novinářům mluvčí Policie ČR.
„A padl už nějaký návrh, co by se na současných testech mělo konkrétně změnit?”
„Hovořilo se o tom, že by každý test řešilo dohromady pět uchazečů...”

Z jakých dvou slov je složené slovo tchyně?
Tchoř a svině.

„Klidně si pusť muziku,” řekla babička, „ale hlavně ji nedávej nahlas!”
„A proč?” diví se Petr.
„Protože to pak řve.”

Námořní loď zakotvila u pobřeží černé Afriky, aby doplnila své zásoby pitné vody. Námořníci se setkali s nebývalou ochotou náčelníka, který jim dokonce pomohl dopravit zásoby na loď. Kapitán mu na závěr srdečně poděkoval a věnoval pár drobností na památku, načež začal náčelník chrčet, pískat, mrmlat, prskat, kvičet, vrčet, všelijak kňourat a sténat, až najednou zčistajasna plynulou angličtinou pravil, že děkovat není zač a že on a jeho kmen rádi pomohli bílým mužům.
Kapitán byl překvapen dokonalou náčelníkovou znalostí jazyka, a proto se ho zeptal: „Kde jste se naučil tak skvěle anglicky?”
Náčelníkovi zalichotilo toto uznání a s přívětivým úsměvem nasadil opět celou škálu záhadných zvuků a pazvuků a řekl: „Naučil jsem se anglicky z rozhlasového kurzu, který vysílali na krátkých vlnách.”

Mladá slečna něco poznamenala na adresu nelibého pachu, linoucího se z úst jejího staršího milence. Zkušený ženáč nelibě prohlásil: „Každý měsíc, když dostanu výplatu, zaplatím dluhy a zbyde mi hovno. A z toho hovna musím i s manželkou vyžít celý měsíc... Tak se nediv, že mi smrdí z pusy!”